PŘEČTĚTE SI: 🌍 Tento článek původně vyšel na oficiálním webu Lonely Planet. Originální text si můžete přečíst přímo zde na Lonely Planet.

Horská dobrodružství ze Španělska: Jak introvert přežil workcamp v Galicii

Léto roku 2022 mi přineslo zážitek, na který nikdy nezapomenu. Rozhodl jsem se totiž vydat na dobrovolnický workcamp do cizí země. Proč to bylo tak velké soustředění? Protože jsem introvert. Moje rodina – a vlastně i já sám – považovala tohle rozhodnutí za úplné sci-fi.

Nicméně na jaře jsem poslal přihlášku, sbalil se a začal se připravovat na dobrodružství, ze kterého už nebylo návratu.

S minimem španělštiny do neznáma

S blížícím se odletem se samozřejmě objevil strach. Jak to zvládnu v zemi, kde pořádně neovládám jazyk? Moje španělština byla v plenkách a angličtina, kterou mě učili 14 let ve školách, mi nakonec stejně moc nepomohla. Přesto jsem se rozhodl vystoupit z komfortní zóny.

V den D jsem sedl na letadlo a letěl přes Londýn až do Santiaga de Compostela, města známého díky slavné Svatojakubské pouti. Stihl jsem si projít historické centrum, prohlédnout si nádhernou katedrálu i park Alameda. Další den už mě čekala cesta vlakem do zapadlého koutu Galicie, do horské vesničky Vilariño de Conso.

§§ Paragraf na cestách: Zpoždění letu při přestupu

Když letíte do Španělska s přestupem v Londýně (který už není v EU), pamatujte na svá práva. Pokud se zpozdí první let z Prahy a kvůli tomu nestihnete navazující spoj do Španělska, můžete mít podle evropských pravidel nárok na paušální náhradu a na přesměrování nebo vrácení ceny letenky, pokud do cílového místa určení dorazíte o tři hodiny nebo více později a nejde o mimořádné okolnosti (Nařízení (ES) č. č. 261/2004,  Soudní dvůr (ES) Folkerts, C‑11/11).

Když jste v kempu jediný Čech a vedoucí mluví jen španělsky

Po příjezdu začala ta pravá divočina. Sešla se tam skvělá parta lidí, ale hned přišel jazykový oříšek. Kemp měl být sice v angličtině, ale většina účastníků i vedoucích byli Španělé, kteří anglicky neuměli ani slovo. Jediní dva cizinci, co nemluvili španělsky jako rodilí mluvčí, jsem byl já a jedna holka z Mexika.

Náš seznamovací večer byl nezapomenutelný. Snažili jsme se navzájem poznat rukama nohama. Mexičanka mi naštěstí občas něco přeložila, což celé situaci dodávalo vtipný rozměr. Hráli jsme hru, kde měl každý představit souseda vedle sebe. Asi si dokážete představit to haló, když si nikdo nic nepamatoval. Když přišla řada na mě, představil jsem se schválně v češtině – pro Španěly to byl zážitek, jako by slyšeli řeč z jiné planety.

Práce v letních parnech a jídlo, které v restauraci nekoupíte

Ubytovali nás v idylické chatě v údolí, které bylo obklopené horami a divokou řekou. Přes den jsme sportovali, koupali se a večery trávili venku u stánků. Vnitřek chaty byl super – bydleli jsme po třech na pokoji a měli obří společnou jídelnu s kuchyní. A co se týče jídla? Měl jsem jedinečnou šanci ochutnat pravou domácí španělskou kuchyni, ke které se jako běžný turista v městské restauraci vůbec nedostanete.

V kempu jsme ale samozřejmě hlavně pracovali. Celých deset dní jsme v letních parnech okolo 35 °C renovovali a natírali zábradlí místního mostu. Byla to dřina, ale užili jsme si u toho spoustu legrace. Pomáhali jsme i v okolních horských vesnicích s nátěrem dveří u starých pecí. Za odměnu nás místní pekař vzal dovnitř a společně jsme si upekli tradiční španělské dobroty s pikantním chorizem.

Překonání strachu a slaňování v kaňonu

Volný čas patřil zábavě, tancování a hrám u řeky. Voda v ní byla sice ledová, i když venku padaly třicítky, ale aspoň nás to probralo. Obrovským zážitkem pro mě byl výlet do kaňonu, kde jsme slaňovali dolů po skalách. Na rovinu říkám, že nemám rád výšky a byl to pro mě solidní krok do neznáma. Místy to bylo celkem děsivé, ale kousl jsem se, s podporou ostatních to zvládl a ten pocit potom byl k nezaplacení.

Jeden večer nás dokonce vzali na hvězdárnu, kde jsme s panem hvězdářem pozorovali dokonale čistou noční oblohu plnou hvězd.

Celý tenhle pobyt ve Španělsku pro mě byl obrovskou školou. Našel jsem si nové přátele, posunul se v jazyce a hlavně si dokázal, že i jako introvert dokážu ve světě fungovat. Určitě doporučuji každému: vykašlete se na chvíli na sociální sítě, vystupte ze své zóny komfortu a zažijte nějaké dobrodružství takzvaně offline. Stojí to za to!